Prvním dnem roku 2003 vstoupila v platnost výrazná změna výkonu veřejné a státní správy v naší republice. Jde v prvé řadě o zánik okresních úřadů, v případě našeho zlínského kraje pak o okresy Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Část kompetencí rušených okresních úřadů převzal Krajský úřad, další část přešla v našem kraji na 13 nově vznikajících obcí s rozšířenou působností, tzv. malých okresů. Mezi tyto patří naše město Holešov, dále to ve Zlínském kraji jsou Bystřice p. H., Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov p. R., Uh. Hradiště, Uh. Brod, Val. Klobouky, Val. Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín. Tak od 1. ledna 2003 se stal Holešov tzv. malým okresem. Při této příležitosti se podívejme na historii vyšších územních celků v našich krajinách, která byla rozmanitá a obyčejně se vázala na systém vládnutí, státní správy i samosprávy.
Nejstarším zřízením v našich zemích bylo zřízení krajské. Historické kořeny nalézáme v souvislosti s rozpadem hradské správní organizace kolem 13. století. Čechy byly tehdy rozděleny na 12 krajů, v každém z nich byla trestně-správní, policejní a správní moc, kterou vykonávali "krajští popravci". V období husitského hnutí se kraji přetvářely do podoby krajských obcí - především s vojenskou funkcí. Na krajských sjezdech byli šlechtou voleni dva krajští hejtmani (pán a rytíř), kteří převzali funkci dřívějších popravců. Krajští hejtmanové vykonávali funkci vojenskou, policejní a částečně i soudní, měli dozor nad mincí, vybírali berní daně, dohlíželi na zachování poddanských řádů. V roce 1528 bylo zakázáno svolávat krajské sjezdy bez souhlasu krále.
Habsburkové se snažili podřídit stavovské krajské hejtmany zeměpanské moci a omezit jejich pravomoc. Počet krajů v Čechách byl rozšířen na 14. V 16. století bylo krajské zřízení zavedeno i na Moravě, ve Slezsku a v obou Lužicích. V době stavovského povstání 1618 - 1620 byl počet krajských hejtmanů v kraji zvýšen na tři a to o zástupce měst. V letech 1620 - 1751 byli krajští hejtmané jmenováni panovníkem, v roce 1748 byl v čele kraje pouze jeden krajský hejtman a byla také provedena úprava krajů. Další úprava je z roku 1800. V letech 1850 až 1862 byly krajské úřady zrušeny a nahrazeny členitější okresní správní organizací. Nově zavedeny byly kraje až v roce 1949, kdy bylo zrušeno komunistickým systémem zemské zřízení, od roku 1960 byl počet krajů zredukován na Prahu, Západočeský (Plzeň), Jihočeský (Č. Budějovice), Východočeský (Hr. Králové), Severočeský (Ústí n. L.), Jihomoravský (Brno) a Severomoravský (Ostrava). Na Slovensku Západoslovenský (Bratislava), Středoslovenský (Bánská Bystrica) a Východoslovenský (Košice). V roce 1990 byly kraje zrušeny (mimo soudní a policejní organizaci), v roce 2000 pak byly zřízeny nové členitější kraje a to: Karlovarský, Plzeňský, Budějovický, Ústecký, Liberecký, Královehradecký, Pardubický, Středočeský, Praha, dále pak Brněnský, Jihlavský, Olomoucký, Ostravský a Zlínský.
Vraťme se do roku 1849, kdy byl zřízen okres Holešov a přechodně přičleněn do zrušení krajského zřízení k Olomouckému kraji. Okres Holešov byl tvořen třemi soudními okresy: Holešov, Bystřice p. H. a do roku 1868 Napajedla. V této době k obvodu okresního hejtmanství příslušelo 131 obcí, z toho soudním okresům Holešov 42 obcí, Bystřice p. H. 53 obcí a Napajedla 36 obcí. V roce 1868 byly okresy reorganizovány a obvod okresu Holešov sdružoval 122 obcí, soudní okres Bystřice p. H. měl 46 obcí, Holešov 41 obcí a nově přidělený soudní okres Vizovice měl 43 obcí. Při této reorganizace bylo provedeno sloučení Novosady a Plačkova a židovské obce s Holešovem, odloučení Frankovic od Rackové a Karlovic od Kostelce u Hol. a odloučení Horního Lapače od Žeranovic. K největší změně okresu Holešov došlo v roce 1935, kdy byl připojen soudní okres Vizovice do politického okresu Zlín.
Za německé okupace v letech 1942 - 1945 byl politický okres Holešov zrušen a jeho obvod rozdělen mezi politické okresy Hranice (obce soudního okresu Bystřice p. H.) a Kroměříž (obce soudního okresu Holešov). Po osvobození v roce 1945 byl politický okres Holešov obnoven v prvorepublikovém rozsahu. Při další územní reorganizaci v roce 1949 byl okres Holešov začleněn do nově vzniklého kraje Gottwaldovského (zrušeno v roce 1960). Obvod okresu v té době tvořilo 56 obcí. Z okresu Kroměříž byly připojeny obce Němčice a Pravčice, k okresu Gottwaldov přešly obce Držková, Fryšták, Kašava, Lukov, Machová, Mysločovice, Horní a Dolní Ves, Vítová a Vlčková. K okresu Kroměříž pak odloučeny Záhlinice a k okresu Přerov obce Bezuchov, Hradčany, Lišná, Nahošovice, Oprotovice a Šišma.
Krátce se také podívejme na organizace soudů v okrese Holešov. V roce 1849, kdy byl zřízen politický okres Holešov, vznikl v Holešově okresní sborový soud v rámci zemského soudu v Uherském Hradišti a v jeho obvodu působily okresní soudy v Bystřice p. H. a v Napajedlích. V roce 1855 byl okresní sborový soud zrušen a holešovský okresní soud začleněn do obvodu vyšetřovacího soudu v Kroměříži, zatímco okresní soud v Bystřici p. H. do obvodu vyšetřovacího soudu v Hranicích v rámci Krajského soudu v Novém Jičíně. Okresní soudy v Holešově a v Bystřici p. H. byly v roce 1960 zrušeny a agendy přešly k okresnímu soudu v Kroměříži.
Pro úplnost několik údajů o zemském zřízení. Zemské úřady byly stavovské úřady spravující společně s panovníkem, někdy i vedle něho, stát. V Čechách vznikaly již v 1. polovině 13. století vyčleněním z úřadů dvorských. Zemští úředníci tvořili jádro královské rady. Zemské sněmy byly i na Moravě. Neúřední název pro rakouskou část Rakouska - Uherská zejména v 19. století byl Předlitavsko. Zahrnovalo tyto země a království: Bukovina, Čechy, Dalmácie, Dolní Rakousy, Gorica, Halič, Horní Rakousy, Istrie, Korutany, Kraňsko, Morava, Salcbursko, Slezsko, Štýrsko, Terst, Tyrolsko a Voraberlsko, od roku 1908 i Bosnu a Hercegovinu.
Po ustavení Československé republiky v roce 1918 byl vydán zákon o zřízení obecním a župním s tím, že se pominou staré historické útvary zemské a místo nich se republika rozdělí do 21 žup, ve kterých bude několik okresů. Tento zákon nebyl realizován, pouze na Slovensku se zřizují některé nové župy. Teprve v roce 1928 bylo zemské zřízení potvrzeno na: Čechy, Moravsko-slezská země, Slovensko a Podkarpatská Rus. Zemské zřízení působilo až do roku 1949, kdy bylo nahrazeno kraji. Za německé okupace v letech 1939 - 1945 byl zřízen protektorát Čechy - Morava (Böhmen und Mähren).
Sousední Rakousko se do dnešních dnů dělí na spolkové země, které mají vlastní ústavu, parlament a vládu a jsou to (porovnejme s výčtem zemí v tzv. Předlitavsku): Burgenland 266 000 obyvatel, Dolní Rakousy 1 410 000 obyvatel, Horní Rakousy 1 240 000, Korutany 1 410 000, Salcbursko 430 000, Štýrsko 1 200 000, Tyrolsko 580 000, Voraberlsko 300 000 a Vídeň 1 600 000 obyvatel.
Podobně je organizované i Německo, kde původní spolkové země jsou tvořeny 10 státními útvary, z bývalé NDR bylo vytvořeno dalších 6 zemských útvarů (např. Sasko, Brandebursko, Duryňsko a jiné). Zde je nejvyšší zákonodárný orgán spolkový sněm, ve kterém zasedají zástupci spolkových zemí. Jednotlivé spolkové země mají vlastní ústavu, jednokomorový sněm a vládu, pod kterou spadají všechny otázky, kromě zahraniční politiky, obrany vlasti, dopravy, financí a poštovní služby. Jde o poměrně velké územní celky, o čemž svědčí např. počet obyvatel Bavorska přes 11 milionů.
Tento krátký výlet do minulosti z pohledu vyšších územních celků zakončeme přáním, aby nový systém výkonu veřejné a státní správy od 1. 1. 2003 dobře fungoval ke spokojenosti našich občanů.
JUDr. Lubomír Bartošek