Kontakty na pracovníky Komunitního plánu sociálních služeb pro období 2019 - 2021 (PDF - 140 kB)

Komunitní plán sociálních služeb pro období 2016 - 2018 (PDF - 2 MB)

Komunitní plán sociálních služeb na období 2012 - 2014 (PDF - 6 MB)

Komunitní plán sociálních služeb na období 2009 - 2011(PDF - 323 kB).

---

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ

 

   Příprava komunitního plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) byla zahájena v roce 2006. V současné době již samotný proces komunitního plánování běží a to za podpory Města Holešova.

 Cílem procesu KPSS ve městě Holešově je nastavení optimální struktury soc. služeb na základě zjištěných potřeb uživatelů a veřejnosti, na základě možností a kapacit poskytovatelů a na základě potřeb a finančních možností zadavatelů.

 Co je KPSS

 Je plánování soc. služeb na místní a regionální úrovni. KPSS zajišťuje efektivní fungování soc. služeb a umožňuje účelně využívat finančních prostředků. To konkrétně znamená, že služby jsou dostupné, jsou na kvalitativně vyšší úrovni, reagují na aktuální potřeby uživatelů, jsou transparentní, finanční prostředky jsou vynakládány jen na takové služby, které jsou potřebné.

 Poslání KPSS

 Posláním KPSS je zajištění dostupnosti soc. služeb. Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytovaných soc. služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny.

Podstata KPSS

Srovnáním dostupnosti a potřebnosti soc. služeb a v souladu s množstvím finančních prostředků, které obec na soc. služby vynakládá, vzniká v procesu vzájemných konzultací komunitní plán, který je společným souhlasem mezi tím, co je možné a tím, co bylo označeno jako potřebné či prioritní.

Slovo komunitní dává tušit, že celé plánování soc. služeb probíhá za účasti komunity – v případě soc. služeb se tedy jedná zejména o zástupce uživatelů. Poskytovatelů a zadavatelů soc. služeb, ale i další veřejnosti, jíž je téma soc. služeb blízké.

 Přínos KPSS

 Plánováním služeb ve městě lze vytvořit systém služeb podle existujících a předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky.

Lidé se sami podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Pravidelnou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat.

 Výsledek KPSS

 Výsledkem je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným

místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány.

 Kdo se KPSS účastní

•  Uživatelé soc. služeb – lidé v tíživé soc. situaci, kteří služby využívají, přijímají, nakupují, v procesu KP vycházejí ze svých potřeb a přání.
• Poskytovatelé soc. služeb – organizace, které služby poskytují a nabízejí, vědí, jak služby fungují a znají systémové i provozní záležitosti.
• Zadavatelé soc. služeb – zejména obce a kraje, jsou zodpovědni za zajištění soc. služeb na příslušném území, služby zadávají, organizují, zřizují, provádějí výběrová řízení.
• Veřejnost – všichni ostatní zájemci, kterým nejsou soc. služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu nebo jeho realizaci.

Komunitní plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v komunitním plánování jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu.

Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny.

Komunitní plánování může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům.

  Našim cílem je:

• znát potřeby a názory uživatelů soc. služeb a veřejnosti na soc. služby a jejich fungování,
• zjistit nabídku soc. služeb v daném místě (jaké služby jsou poskytovány, pro jaké cílové skupiny uživatelů, v jaké šíři a kvalitě),
• najít finanční zdroje pro poskytování soc. služeb.

 

 Bližší informace:

 Městský úřad Holešov

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Tovární 1407, Holešov

Mgr. Bc. Irena Seifertová., koordinátor

Tel. 573 521 762

email: irena.seifertova@holesov.cz 

 

 Organizační struktura

•  Triáda je výraz, kterým je označováno partnerství mezi uživatelem, poskytovatelem a zadavatelem soc. služeb.
• Pracovní skupina je skupina, tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli soc. služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která řeší konkrétní úkoly v rámci procesu komunitního plánování, např. navrhuje a připomínkuje dílčí část Komunitního plánu. V rámci jedné priority může být vytvořeno více pracovních skupin pro konkrétní úkoly – návrhy úkolů, řízení a kontrola uskutečňování, apod.

  

Pro tvorbu KPSS 2019 - 2021	Zastupitelstvo města
Rada města		Politik KP Bc.Jaroslav Chmelař
Řídící skupina Bc.Jaroslav Chmelař Ing. Jana Šťastná Mgr. Jelínek Milan	Odbor SVZ	Koordinátor Mgr. Irena Seifertová irena.seifertova@holesov.cz
	Pracovní skupiny
Senioři a osoby se zdrav. postižením Ing. Jana Šťastná Mgr. Milan Jelínek Eva Relichová, DiS Ludmila Styková		Osoby ohrožené soc. vyloučením Mgr. Milan Jelínek Gabriela Botosová, DiS Bc. Lenka Štěpánková Mgr.Ing.Josef Pospíšilík Mgr. Milan Svoboda Ing. Jana Šťastná PhD. František Kulhavý

 

  

ORGANIZAČNÍ ŘÁD (statut) ŘÍDÍCÍ SKUPINY

PRO KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

MĚSTA HOLEŠOVA

 

 Úvodní ustanovení

1.  Řídící skupina je stálým řídícím, iniciačním a koordinačním orgánem Rady města Holešova v oblasti realizace komunitního plánování sociálních služeb.
2. Řídící skupinu jmenovala svým usnesením č. 168/11/2007 ze dne 14.5.2007 Rada města Holešova a udělila jí statut komise Rady města Holešova. Řídící skupina je Radě města ze své činnosti odpovědna.

 

 Článek 2

Působnost řídící skupiny

 Říící skupina:

• zjišťuje potřeby a zdroje v oblasti sociálních služeb a hledá nejlepší ř ešení,
• stanovuje krátkodobé i dlouhodobé cíle a priority rozvoje sociálních služeb v postupných krocích a úkolech k jejich dosažení,
• plánuje služby v oblasti sociální dle místních specifik a potřeb jednotlivých občanů,
• vypracovává systém sociálních služeb na místní úrovni, odpovídající zjištěným místním potřebám a zajišťujícím, že finanční prostředky na služby vynakládané budou efektivně využívány,
• předává informace o aktivitách, potřebách a trendech v oblasti sociálních služeb na principech partnerství mezi všemi účastníky, pracuje s informacemi a zohledňuje již vytvořené a osvědčené spolupráce, zapojuje místní společenství,
• prezentuje navenek své aktivity,
• zaměřuje se na hledání nových lidských a finančních zdrojů,
• ustanovuje pracovní skupiny, jmenuje a o dvolává jejich členy,
• ustanovuje a schvaluje jednací a organizační řády pracovních skupin,
• upravuje jednací a organizační řád řídící skupiny a pracovních skupin,
• navrhuje a schvaluje externí spolupracovníky pro realizaci KPSS,
• sleduje a vyhodnocuje realizaci komunitního plánu.

 

1. Řídící skupina má nejvýše 10 členů, kterými jsou předseda, koordinátor (pracovník MěÚ) a další členové.
2. Předsedu řídící skupiny a jednotlivé členy jmenuje Rada města.
3. Koordinátorem KPSS je pracovník MěÚ, odboru sociálních věcí.
4. Funkční období členů není omezeno.
5. Členství v řídící skupině končí:
   1. odstoupením člena/předsedy řídící skupiny,
   2. v případě opakované neomluvené nepřítomnosti (3x) na jednání řídící skupiny,
   3. u zadavatele a poskytovatele, ukončením pracovního poměru.
6. Členství v řídící skupině je nezastupitelné.

 

 Článek 4

Předseda řídící skupiny

1.  Předseda řídící skupiny odpovídá za její činnost Radě města.
2. Předseda řídící skupiny společně s koordinátorem svolává a řídí zasedání řídící skupiny. Zasedání se koná podle potřeby, nejméně však jedenkrát za měsíc. Předseda dále zejména:
   1. předkládá a projednává s Radou města a Zastupitelstvem materiály zpracované řídící skupinou,
   2. podepisuje stanoviska, doporučení a další materiály řídící skupiny,
   3. společně s koordinátorem navrhuje program zasedání,
   4. rozhoduje o tom, zda na jednání budou pozvání hosté.
3. Po dobu jeho nepřítomnosti nebo z jeho pověření zastupuje předsedu řídící skupiny její koordinátor.

 

 Článek 5

 Členové řídící skupiny

1. Členové řídící skupiny jsou povinni účastnit se jejího jednání.
2. Členové mají právo předkládat řídící skupině návrhy a podílet se na jejím jednání.
3. Členové řídící skupiny mají právo navrhnout doplnění programu jejího zasedání.
4. Pokud se člen řídící skupiny nemůže jednání účastnit, je jeho povinností omluvit se předem koordinátorovi nebo předsedovi.

 

 Pracovní skupiny

1.  Členové řídící skupiny ustanovují podle potřeby pracovní skupiny, které mají vlastní statut.

 

 Článek 7

 Externí spolupráce

1. Řídící skupina může požádat o externí spolupráci odborníky nebo odborné instituce, kteří nejsou jejími členy.
2. Odborníci se mohou na pozvání členů řídící skupiny účastnit jejího jednání buďto jako hosté nebo mohou zpracovávat expertízy na základě zadání pracovní skupiny.

  

Zabezpečení činnosti řídící skupiny

1.  Činnost řídící skupiny zabezpečuje odbor sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Holešov, osobou koordinátora.
2. Odbor soc. věcí a zdravotnictví zejména:
   1. administrativně a technicky zabezpečuje činnost řídící skupině a jejich pracovních skupin,
   2. soustřeďuje podklady a informace potřebné pro činnost řídící skupiny,
   3. soustřeďuje a zpracovává odborné podklady pro jednání řídící skupiny,
   4. pravidelně aktualizuje informace zveřejněné o řídící skupině a její činnosti včetně informací o pracovních skupinách a jejich činnosti,
   5. je odborným pracovištěm pro otázky sociálních služeb.

Jednací řád upravuje způsob jednání řídící skupiny. Jednací řád, jeho změny a doplňky podléhají schválení řídící skupinou.

 

 

Článek 10

Závěrečná ustanovení

 

1. Tento organizační řád nabývá účinnosti dnem schválení Radou města Holešova.
2. Změny a doplňky organizačního řádu podléhají schválení řídící skupinou.

 

 V Holešově, dne 11.6.2007

    

  

JEDNACÍ ŘÁD ŘÍDÍCÍ SKUPINY

PRO KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

MĚSTA HOLEŠOVA

  

Článek 1

 Úvodní ustanovení

Jednací řád řídící skupiny pro komunitní plánování sociálních služeb (dále jen “Jednací řád”) je vnitřním předpisem řídící skupiny, který upravuje přípravu, obsah jednání, způsob usnášení, hlasování a zajišťování úkolů řídící skupiny komunitního plánování sociálních služeb.

 

Článek 2

Svolávání zasedání řídící skupiny

1. Řídící skupina zasedá pravidelně jedenkrát za měsíc a to zpravidla poslední čtvrtek v měsíci, dále podle potřeby.
2. Zasedání svolává koordinátora KPSS po dohodě s předsedou řídící skupiny.
3. Zasedání se svolává písemnou pozvánkou (případně elektronickou poštou nebo telefonicky), kterou vyhotovuje a rozesílá odbor sociálních věcí MěÚ v Holešově tak, aby ji členové obdrželi nejpozději 5 pracovních dní před zasedáním. Pozvánka musí obsahovat kromě místa a doby také program zasedání. K pozvánce se připojují materiály k projednání (pokud nebyly členům doručeny dříve), případně též stanoviska a doporučení pracovních skupin nebo jiná odborná stanoviska.
4. Program zasedání určují společně předseda a koordinátor v souladu s úkoly řídící skupiny, podle závěru jejího předcházejícího zasedání, případně podle pokynů metodika KPSS.
5. Na zasedání řídící skupiny jsou zváni její členové, případně členové pracovních skupin, případně hosté.

  

Článek 3

Průběh zasedání řídící skupiny

1. Zasedání řídící skupiny řídí koordinátor společně s předsedou a metodikem.
2. Řídící skupina je způsobilá jednat, pokud je přítomna nadpoloviční většina a přijímat závěry, pokud je přítomna 2/3 většina jejích členů, při zachování triády. Závěry se přijímají hlasováním. Způsob hlasování je upraven v čl. 4 tohoto jednacího řádu.
3. Zasedání řídící skupiny jsou neveřejná. Závěry, včetně poměru hlasování, jsou veřejné.
4. Ze zasedání se pořizuje vždy písemný záznam. Může se pořizovat i záznam zvukový. Za vyhotovení záznamu odpovídá koordinátor. Podepisuje jej předseda.
5. Písemný záznam musí obsahovat datum konání, body jednání a stručné závěry (také stanoviska a doporučení k nim), včetně poměru hlasování. Dále záznam zpravidla obsahuje úkoly pro členy řídící skupiny (včetně pracovních skupin) s uvedením termínu plnění a jména osoby, která za splnění úkolu odpovídá.
6. Pokud některý člen opustil zasedání před jeho ukončením, musí to být v záznamu uvedeno.
7. Záznam se rozesílá členům řídící skupiny, členům jejich pracovních skupin, členům Rady města Holešova a osobám, které se zasedání zúčastnily. Za rozeslání záznamu odpovídá koordinátor.
8. Opravy záznamu se provádějí v úvodu dalšího zasedání řídící skupiny. Pokud o opravu žádá člen či jiný účastník zasedání, předloží nově navrhované znění nejpozději v  termínu pro předkládání podkladových materiálů pro následující zasedání, výjimečně až na začátku zasedání řídící skupiny. Předseda rozhoduje o tom, zda se dříve došlé návrhy na opravu záznamu rozešlou ihned nebo až s pozvánkou na zasedání řídící skupiny.

    

Článek 4

 Hlasování

1. Řídící skupina hlasuje zpravidla o každém bodu jednání zvlášť. Pokud by program zasedání obsahoval jen diskusi či nekomplikované body jednání, může se hlasovat o znění závěrů ke všem bodům najednou.
2. Hlasuje se zpravidla veřejně. Do záznamu se uvádí poměr hlasování, nikoliv to, jak hlasovali jednotliví členové. Odlišné stanovisko člena skupiny se do závěrů uvádí jen na jeho požádání.
3. Hlasují členové řídící skupiny. Závěr je přijat, pokud pro něj hlasuje 2/3 většina přítomných členů, při proporcionálním zachování triády. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Při schvalování zásadních dokumentů KPSS (např. sociodemografická analýza, analýza potřeb uživatelů soc. služeb, finanční analýza poskytování soc. služeb, informační kampaň, komunitní plán aj.) je nutný souhlas všech členů řídící skupiny.

  

Článek 5

Informace o činnosti řídící skupiny

Materiály přijaté řídící skupinou i závěry z jednání, včetně poměru hlasování, jsou veřejné.

  

Článek 6

Závěrečná ustanovení

1. Tento jednací řád nabyl účinnosti schválením řídící skupiny dne 11.6.2007.
2. Změny a doplňky jednacího řádu podléhají schválení řídící skupinou.

 

 V Holešově dne 11.6.2007

 

Vymezení některých pojmů k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Sociální služba je činnost poskytující pomoc osobám v nepříznivé soc. situaci s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti.

Sociální služby se podle své povahy poskytují v přirozeném sociálním prostředí osob nebo v zařízeních sociálních služeb k tomuto účelu zřízených, popřípadě i mimo přirozené sociální prostředí osob a zařízení.

 Sociální služby zahrnují:

1. sociální poradenství,
2. služby sociální péče,
3. služby sociální prevence.

Sociální poradenství zahrnuje:

1. základní sociální poradenství,
2. odborné sociální poradenství.

Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit.

 Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí, zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek.

Odborné sociální poradenství obsahuje tyto základní činnosti:

• zprostředkování kontaktu se společenských prostředím,
• sociálně terapeutické činnosti,
• pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

 Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení.

• Osobní asistence
• Pečovatelská služba
• Tísňová péče
• Průvodcovské a předčitatelské služby
• Podpora samostatného bydlení
• Odlehčovací služby
• Centra denních služeb
• Denní stacionáře
• Týdenní stacionáře
• Domovy pro osoby se zdravotním postižením
• Domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem
• Chráněné bydlení
• Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče

Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.

 

• Raná péče
• Telefonická krizová pomoc
• Tlumočnické služby
• Azylové domy
• Domy na půl cesty
• Kontaktní centra
• Krizová pomoc
• Nízkoprahová denní centra
• Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
• Noclehárny
• Služby následné péče
• Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
• Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
• Sociálně terapeutické dílny
• Terapeutické komunity
• Terénní programy
• Sociální rehabilitace

Každá soc. služba má splňovat dvě základní charakteristiky a to je potřebnost a kvalita. K zajištění potřebnosti a kvality směřují procesy komunitního plánování sociálních služeb a zavádění standardů kvality soc. služeb.

 Standardy kvality soc. služeb se rozumí soubor kritérií, která umožňují rozpoznat úroveň kvality poskytovaných sociálních služeb v oblasti procedurální, personální a provozní.

 Plánem rozvoje soc. služeb rozumíme výsledek procesu aktivního zajišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, kdy jeho obsahem je popis a analýza existujících zdrojů a potřeb, povinnosti jednotlivých účastníků, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb.

 Nepříznivou soc. situací rozumíme oslabení nebo ztrátu schopnosti řešit z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby nebo z jiných závažných důvodů vzniklou situaci, tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před soc. vyloučením.

 

 Výsledky ankety k sociálním a zdravotním službám

 Anketa, která byla k dispozici veřejnosti na vyplnění od měsíce července 2006 do měsíce října 2006, organizovaná Odborem sociálních věcí a zdravotnictví, byla určena pro občany města i okolních obcí a byla distribuována prostřednictvím regionálního tisku Holešovsko a s publikací Průvodce sociálními a zdravotními službami v Holešově a okolí. Cílem ankety bylo zjistit, zda stávající sociální a zdravotní služby ve městě jsou vyhovující či nedostatečné, jaké jsou další požadavky a připomínky občanů, které budou podnětem pro další činnost města a zejména pro zpracování plánů rozvoje těchto služeb. Odbor SVZ měl snahu získat informace především od samotných uživatelů sociálních služeb, a proto byla uskutečněna beseda v klubovně Sdružení zdravotně postižených Holešovska, Klubu důchodců města Holešova, dotazováni byli i obyvatelé Domova důchodců v Holešově a nájemníci v domech s pečovatelskou službou.

Vráceno bylo celkem 182 anketních lístků.

 K dotazům občané uváděli:

 k bodu 1/ Jste spokojeni s rozsahem poskytovaných soc. a zdrav. služeb v oblasti péče o staré, zdravotně postižené občany, matky s dětmi, nezaměstnané a další občany, kteří potřebují sociální pomoc?

 Spokojenost s poskytovanými sociálními službami vyjádřilo 99 občanů, 4 občané ohodnotili služby jako průměrné a nespokojenost ke stávajícímu stavu služeb vyjádřilo 11 občanů. Připomínky k nespokojenosti se týkaly většinou problémů zneužívání sociálních dávek – 22 občanů, 8 občanů navrhovalo využití nezaměstnaných osob na veřejně prospěšných pracích např. údržbě města a zeleně, 12 občanů kritizovalo nedostatečnou výši sociálních dávek pro rodiny s dětmi, nízké důchody a drahé léky.

 k bodu 2/Domníváte se, že některé sociální služby v holešovském regionu schází? Uveďte jaké a pro jakou cílovou skupinu obyvatel?

 K tomuto dotazu 15 občanů odpovědělo, že služby neschází. 14 občanů žádá o větší informovanost o službách a nárocích prostřednictvím pravidelně vydávaných letáčků.

23 občanů se domnívá, že v Holešově schází možnost pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů – chráněné dílny, 8 občanů požaduje zajištění služby osobní asistence pro ZTP občany, schází odlehčovací služby v domově důchodců, stacionáři nebo v DPS, možnost poskytování rehabilitačních úkonů v domácím prostředí.

 k bodu 3/ Jak hodnotíte současnou úroveň a dostupnost sociálních služeb?

 Současnou úroveň a dostupnost sociálních služeb vyhodnotilo 70 občanů jako dobrou úroveň služeb, 8 se domnívá, že je špatná a je co vylepšovat.

 k bodu 4/ Co navrhujete pro zkvalitnění nebo rozšíření sociálních a zdravotních služeb ve městě?

 Uvádíme nejnaléhavější připomínky a požadavky občanů:

- nutnost lékařské služby první pomoci v Holešově 56 občanů + lékárenská pohotovost 7

• další oční lékař 5 občanů, rozšíření ordinačních hodin na ortopedii
• požadavek na dojíždění praktických lékařů do okolních obcí 1x týdně / 4 občané/
• dořešit parkoviště u polikliniky, vyznačení parkovacích míst pro vozíčkáře /5 občanů/
• městská doprava 68 + 9 občanů požaduje obnovení zastávky ČD ve Všetulích
• výstavba dalšího zařízení pro seniory typu DPS nebo penzionu 10 občanů
• bezbariérový přístup do obchodů, kulturních zařízení, odpočinková místa pro seniory, lavičky po městě
•  odlehčovací péče v domově důchodců, možnost ubytování v jednolůžkových pokojích
• služby pro seniory /sečení trávy, rytí zahrádek, úklid sněhu/, kadeřnice s docházkou do domácnosti
• Požadavky občanů na zlepšení a rozšíření sociálních a zdravotních služeb budou sloužit jako podklady pro další jednání a zejména pro zpracování komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v nejbližších letech.

Všechny další návrhy i připomínky z jiných oblastí života občanů byly předány a projednány s příslušnými odbory městského úřadu a budou námětem pro zlepšení podmínek života občanů města i okolních obcí.

 

Článek 9

Jednací řád řídící skupiny

 

Článek 8

 

Článek 6

 

Článek 3

Složení řídící skupiny

 

 

 

Článek 1

 

Organizační struktura procesu plánování ve městě Holešově

 

A co je Vašim cílem?

Odpovídají soc. služby ve městě Vašim představám?

Chcete na nich něco změnit?

Nechcete, aby se rozhodovalo o Vás bez Vás?

 

Pak není nic jednoduššího než se zapojit do procesu komunitního plánování soc. služeb ve městě.

 

SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA HOLEŠOVA (KPSS)