Budova zámku se nachází na náměstí F. X. Richtera a má č. p. 190. Jedná se o volnou, dvoupatrovou budovu obdélníkového půdorysu, s nádvořím uprostřed, se čtyřmi šestibokými věžemi v nárožích. V prvním patře se u oken střídá segmentový a trojúhelný fronton. Holešovský zámekbyl postaven ve 2. polovině 17. století císařským dvorním architektem, Italem Filiberto Luchesem v raně barokním slohu s renesančními prvky jako palazzo in fortezza (palác v pevnosti). Sály v celém prvním poschodí a přízemní Sala terrena byly opatřeny bohatou štukovou výzdobou a nástropními malbami od převážně italských umělců. V polovině 18. století byly vyzdobeny pokoje ve 2. poschodí nástěnnými malbami a provedeny další úpravy ve slohu vrcholného baroka. Zámek představuje jednu z nejvýznamnějších raně barokních staveb na Moravě. Materiál stavby: smíšené, hladce omítnuté zdivo.

 

Formální zahrada

Byla založena u raně barokního zámku pravděpodobně v polovině 17. století. Dominuje v ní systém vodních kanálů ve tvaru Neptunova trojzubce. Kanály jsou lemovány živými stěnami. Zahrada je unikátní koncepcí Le Notreova řešení francouzských parků, první tohoto typu mimo Francii. Součástí parku je Růžová zahrada s pomníkem holešovského rodáka, hudebníka a skladatele F. X. Richtera, spoluzakladatele Mannheimské hudební školy. Dále ovocné sady, zahradní pavilon (hvězdárna) a další drobné prvky (např. lavičky, vázy).

 

Obora (bažantnice)

Navazuje na formální zahradu. Byla založena v první polovině 18. století. Důležitým kompozičním prvkem je protékající mlýnská strouha, která zásobuje vodou vodní kanály ve formální části zahrady, a budova hájenky. Kostru kompozice dnes tvoří dvě podélné aleje. Ty rozdělují plochu obory na tři menší kompoziční celky. Jižní část tvoří pastevní louka, střední část rozsáhlé palouky a severní část souvislá výsadba dřevin.