Kulturní památkou je již od 3. 5. 1958, tedy od účinnosti tzv. starého památkového zákona – zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Jeho jedinečné číslo v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je 36965/7-5938.

 

Jedná se o barokní, řadový, jednopatrový měšťanský dům z druhé čtvrtiny 18. století s dochovanou dispozicí a velmi výrazným barokním průčelím. Střecha je sedlová. První patro je členěno pěti svislými pilastry (tedy svislými architektonickými články, které mírně vystupují z líce stěny a jsou opatřeny hlavicí a patkou), dole zakončenými konzolami. Kolem všech čtyř oken v prvním patře je provedena šambrána (štukové orámování otvorů). Všechna tato čtyři okna mají též nadokenní římsu. Prostor mezi šambránou a nadokenní římsou tvoří suprafenestra, která je stejná u dvou oken blíž u sebe a u vzdálenějších (krajových). Pod okny je rouška (ornament podoby roušky zavěšené ve dvou bodech, uprostřed segmentově zřasený a po stranách splývající). Tato rouška je opět ve stylu suprafenester stejná u dvou oken blíž sebe a u vzdálenějších (krajových). Ve středu domu je umístěn oválný obraz, který znázorňuje Nejsvětější Trojici. Tento obraz je původně barokní, byl však několikrát přemalován, často odborně, ale i neodborně restaurován a opravován.

V přízemí jsou tři zamřížovaná okna a půlkruhový otevřený vstupní otvor. Všechny tyto otvory nejsou nijak dál zdobené.

 

V červnu roku 2010 vydal holešovský rodák Robert Rohál knížku „Osobnosti, kterým tleskal nejen Holešov“. V této knížce se pojednává o sedmi holešovských významných osobnostech. Jednou z nich je i František Křupala, čtyřnásobný mistr republiky v trojskoku, varhaník a zpěvák Národního divadla v Praze. Právě v domě č. p. 2 prožíval své mládí. V tomto domě totiž žil rod Křupalů a odtud i název Křupalům dům.